Rybníky v Mníšku jsou významnou dominantou a nedílnou součástí města. Nezáleží na tom, jestli jste rybáři, nebo jen občané s pozitivním vztahem k přírodě. Všichni rádi tráví svůj volný čas v okolí rybníků, kochají se pohledem na vodní hladinu a přírodu kolem ní.
Z toho důvodu není lhostejné, v jakém stavu je voda a okolní prostředí. Kvalita vody je pro běžného pozorovatele zhodnocena především průhledností vodního sloupce, jeho zabarvením (zelenající voda) a případným zápachem. Je více příčin, které kvalitu vody zhoršují. Hlavním faktorem je množství živin, které jsou ve vodě obsažené a jsou potravou pro různé druhy sinic a řas způsobujících zelenání vody.
Živiny ve vodě se mohou vytvořit rozkladem organického materiálu a nebo se připlavit s přitékající vodou. Organického materiálu je v rybníku více než dost. Všechno spadané listí, rybí výkaly, naplaveniny a další se usazuje na dně ve formě sedimentu – bahna. Tato vrstva sedimentu je zdrojem živin, který se postará o zhoršení kvality vody. Mimo jiné i samotné víření sedimentu na dně rybníka dokáže zakalit vodu a zhoršit její průhlednost.
Je tudíž žádoucí z rybníka usazenou vrstvu bahna odstranit, a tím pomoci ke zlepšení kvality vody. V rámci rekonstrukce Prostředního rybníka je v plánu mimo jiné i odstranění sedimentu. Jelikož je to veliké množství hmoty, tak její odstranění není nic levného. Sediment je třeba naložit bagrem na nákladní auta, a postupně odvážet. U Prostředního rybníka to mohou být stovky až tisíce nákladních aut, které mj. musí projet přes město. Tato metoda odbahnění může být finančně velmi nákladná a také není moc šetrná k životnímu prostředí.
Mechanické odstranění sedimentu ale není jediná cesta, jak se bahna zbavit. Existují speciální bakteriální preparáty, které obsahují mikroorganismy schopné rozkládat organický materiál na dně rybníka, jako jsou například zbytky rostlin a rybí výkaly.
Tyto přípravky jsou neškodné pro přírodu, mj. jsou využívány v čistírnách odpadních vod a dokáží množství sedimentu výrazně snížit, a tím zlepšit kvalitu vody. Tento proces se nazývá biochemické odbahnění.
Bakteriální preparáty se aplikují do vody a bakterie se následně dostávají na dno rybníka, kde začnou pracovat na rozkladu organické hmoty. Během tohoto procesu uvolňují enzymy, které rozkládají organický materiál na jednodušší sloučeniny, které se následně stávají potravou pro další bakterie. Tyto bakterie pak dokážou rozložit organický materiál ještě více, dokud se nezmění na látky, které mohou být využity jako živiny pro vodní rostliny.
Výhodou této metody je, že se jedná o přirozený proces, který nepoužívá chemikálie, a tak neohrožuje vodní ekosystémy. Nicméně účinnost této metody může být ovlivněna různými faktory, jako jsou například teplota vody, pH, kyslík v rybníku nebo množství organické hmoty, která se má rozložit.
Dle informací od firmy Baktoma s.r.o., která se specializuje na výrobu těchto přípravků, je možné pomocí této metody odstranit v průměru 20cm bahna za rok. Mj. přípravek svou činností zajišťuje stabilizaci rozpuštěného kyslíku ve vodě na hodnotě vyšších hodnotách a redukci množství živin (fosforu) ve vodě díky speciálním bakteriálním kmenům.
Aplikací tohoto přípravku lze docílit odbourání sinic z vodního prostředí a zajistit výrazné snížení vyskytující se zelené řasy a díky tomu lze zmírnit zakalení vodního sloupce.
Cena této metody odbahnění je ve srovnání s mechanickým odstraněním sedimentu mnohonásobně nižší a také šetrnější k životu v rybníku i kolem něj. Její využití nemusí být vhodné pro všechny typy vodních nádrží. U nádrží s větším průtokem vody by se bakterie nemusely dostatečně usadit na dně a byly by odplaveny. Proto je použití této metody vhodné především na nádržích s malým průtokem.
Město Mníšek pod Brdy se letos přidá mezi další města (jako např. Přerov, Přibyslav, Stříbrný rybník, Svitavy a další), která se rozhodla na svých vodních plochách tuto metodu aplikovat. Bohužel u Prostředního rybníka není možné tyto přípravky použít, z důvodu velkého průtoku vody a mechanickému zásahu se nevyhneme i z důvodu poškozené hráze, která se musí opravit.
Mníšečtí rybáři provedli měření na rybnících Pod Skalkou a Plivátko s cílem zjištění množství sedimentu, který leží na dně.
Jako pilotní rybník pro využití této metody byl vybrán rybník Pod Skalkou, kde bude od května v pravidelných intervalech aplikován přípravek PTP Plus od firmy Baktoma s.r.o. . V průběhu aplikace bude probíhat kontrola množství sedimentu na dně a bude měřena kvalita vody.
Výhodou této metody je, že je naprosto nezávadná pro člověka, zvířata i vodní organismy.
Rybáři budou provádět současně s měřením bahna také měření průhlednosti vody Secchiho deskou, měřit pH a hodnoty kyslíku rozpuštěného ve vodě.
Na podzim proběhne vyhodnocení tohoto pilotního projektu a bude zhodnoceno, zda byl přínosný pro zlepšení kvality vody a úbytku sedimentu v rybníku.
Ladislav Janík, MO ČRS Mníšek pod Brdy
